Slezskoostravskyhrad
Slezskoostravský hrad
V roce 2004 převzala obchodní společnost Ostravské výstavy, a.s. do své správy zcela zdevastovaný objekt, umístěný na soutoku řek Ostravice a Lučiny. Po průběžně realizovaných úpravách a rekonstrukcích se Slezskoostravský hrad stal fenoménem Ostravy a slouží k bohatému kulturnímu životu. V posledních letech se pohybuje na předních místech ve statistikách návštěvnosti kulturních památek. www.slezskoostravskyhrad.cz
V průvodcích, v encyklopediích, mapách a snad aspoň v paměti některých lidí mám jméno: Slezskoostravský hrad. Ale přijde mi, že nijak zvlášť vážně brán nejsem. Jako by snad Ostrava ani neměla minulost, jako by snad vlastně vznikla až s uhlím a železem...
Hradní věž je nejvyšší budovou celého hradního objektu. V jednotlivých patrech věže si mohou návštěvníci prohlédnout stálou expozici historie hradu a města Ostravy, expozice Třicetileté války a období husitství a expozici Z domácnosti našich předků.
V 1. patře věže se nachází stálá expozice panenek ve vesnických pracovních krojích. Jedná se o přehlídku více než 60 krojovaných panenek, které jsou naaranžovány do různých situací v té době typických.
Hradní pevnost se nachází na nádvoří, je to jedna z nejstarších částí hradu, která byla však necitlivými zásahy minulých majitelů již značně zničena. Je v ní možné vidět původní zdění hradu.
Od prosince 2007 zde byla upravena a zařízena obřadní síň s ojedinělou 4x1,5m velkou dřevořezbou znázorňující "svatební veselí".
V říjnu 2008 byla otevřena dobová hradní kovárna na první terase pevnosti. Na podzim roku 2008 byla otevřena nová hradní kaple – kaple Jana Czupryniaka, která je přístupna celoročně poskytuje návštěvníkům duchovní odpočinek. K vidění je Betlém s vyřezávanými figurkami, křížová cesta, modlitebna, socha sv. Hedviky patronky Slezska a skleněné olejové podmalby.
Ve sklepním prostoru pevnosti se nachází velká akvária se sladkovodními rybami, muzeum čarodějnic, expozice Práva útrpného s mučírnou a expozice Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu. V nejvyšším patře otevřených teras jsou vyhlídkové plošiny, které nabízí krásný pohled na město a jeho části, směrem na východ je vidět panoráma Beskyd.
Na nádvoří čeká na návštěvníky řada zajímavých exponátů, například ukázky prostředků útrpného práva jako je klec, pranýř, kláda a další. Na nádvoří je také hradní kašna, která nebyla nikdy funkční, neboť hrad stál na skále a nebyl možný přirozený přísun vody, proto se musela do hradu voda vždy dovážet. Nádvoří slouží také pro pořádání různých koncertů, jarmarků, divadelních představení a jiných kulturních akcí. V roce 2009 se prostor hradu rozšířil o spodní nádvoří, ve kterém je možné zorganizovat program až pro 1000 osob.
Malý sál se nachází pod hradní galerií a je to prostor k pořádání kulturně-společenských akcí, seminářů, konferencí, oslav, komorních divadelních představení, rautů a jiných společenských setkání s kapacitou do 90 osob. Každý hrad má zpravidla také svou galerii, nejinak je tomu na hradě Slezskoostravském. V galerii se představuje různá výtvarná a umělecká tvorba a pořádají zajímavé výstavy.
Zcela nový prostor, postaven na konci roku 2009, který kopíruje původní půdorys staveb hradu, se nachází na pravé straně od vstupní brány. Nová přístavba se skládá ze dvou částí: velkého sálu a hradní terasy. V přízemí hradní terasy se nachází největší prostor pro společenské akce - velký sál (270m2). Sál může sloužit k pořádání svatebních hostin, rodinných oslav, firemních večírků, konferencí, seminářů a jiných kulturně-společenských akcí. U sálu je k dispozici provozní zázemí se šatnou, kuchyní a sociálním zázemím.
V interiéru velkého sálu je původní hradební stěna i se střílnami, kterou zdobí desková dřevořezba, zachycující vývoj hradu ve stoletích. Jedná se o společné autorské dílo osvědčeného tandemu ředitele Ostravských výstav a.s. Karla Burdy a polského řezbáře Jana Czupryniaka (již spolu vytvořili „Svatební veselí“ v obřadní síni nebo kapli s polychromovaným betlémem).
Nikde v republice nenajdeme deskovou dřevořezbu o rozměrech 12x1,6x0,15 metrů. Začíná zakládací listinou, po níž za dřevěnou palisádou pod hradem, následuje lovecká scéna ze 13. století. Průvod princezny Anny Rakouské, která se na hradě zastavila roku 1592 cestou na zámek za svým ženichem, švédským králem, prochází pod kamenným zámkem, neboť tou dobou již byl Slezskoostravský hrad upraven rodem Sedlnických. Těžba uhlí, propad o 16 metrů, ruiny, panorama vysoce průmyslové Ostravy, to všechno jsou další osudy. Současnost hradu ve 20. stol. je vyjádřena obnoveným hradem plným života, který vrátil Ostravě a Ostravanům hrdost na své dějiny a také přinese obdiv návštěvníků z širokého okolí i z ciziny.
